Archiv autora: samaspol

Sobota, 16. 7.

  • Dobré ráno z Jemčiny je dnes, už možná trochu tradičně, v duchu country.
  • Po rychlém ranní křepčení a snídani se naplno vrháme do balení.
  • Až budeme mít hotovo, sejdeme se naposledy v táborovém kruhu, zatroubíme fanfáru a stáhneme vlajku.
  • Po polévce sedneme na kola, abychom se začali přesouvat za vámi směrem domů.
  • Tak brzy naviděnou.

Odkaz na fotky.

Pátek, 16. 7.

  • Dobré ráno posledního celého táborového dne.
  • Po nočním dešti je příjemně, slunce nesměle vystrkuje růžky.
  • Vítáme nový den tak, jak jsme zvyklí.
  • Po snídani usedáme do táborového kruhu, přidělujeme poslední várku zlaťáků – za včerejší herecká vystoupení skupin na Samáliích.
  • Je vidět, jak mozkové závity některých dětí jedou naplno, jak v hlavách propočítávají bodové zisky s napětím, jak to celé dopadne.
  • My ale máme ještě rozehranou průběžnou soutěž – když na lampárně visí květovaná stužka, v prostoru tábora jsou schované další tři, které děti mohou najít a tím rozšířit bodový zisk své skupiny. Takže ještě nic není rozhodnuto, hrát budeme do poslední chvíle.
  • Přichází mezi nás pan starosta, aby se rozloučil, poděkoval všem vesnicím za jejich pomoc a účast na všech slavnostech v Lopsamasech během celého léta.
  • Ptá se dětí, zda už rozklíčovaly, proč zrovna Lopsomasy. Společnými silami to nakonec děti odhalily. A co vy?
  • Na závěr plní svůj slib a všechny zve na závěrečný jarmark.
  • Děti přepočítávají zlaťáky, procházejí jednotlivé stánky, aby zjistily, za co chtějí své bohatství utratit.
  • Vedle stánku s drobnostmi, kde kupují hotové výrobky, si mohou vyzkoušet různá řemesla – ušít voňavý levandulový pytlíček nebo myšku, z vlny umotat chobotnici, navlíknout náhrdelník z korálků, uplácat něco z hlíny, vygravírovat, pomalovat nebo přírodninami polepit dřevěnou medaili, vyrobit dřevěné autíčko nebo jiné vozidlo. Nechybí ani stánek s cukrovou vatou.
  • Děti se procházejí mezi stánky, každý si během dopoledne vybere, co ho baví, a na co má dost zlaťáků. Ty se brzy stanou zase obyčejnými knoflíky, je proto třeba je utratit.
  • Dopoledne příjemně plyne v poklidném duchu, dětem vznikají pod rukama nádherné výrobky, je to krásný závěr.
  • Ukončujeme jarmark, jdeme na oběd a pak už nás čeká poslední setkání v družstvech – hodnocení, co se líbilo a nelíbilo, co jsme společně zažili, nebo třeba nezažili a chtěli zažít.
  • Mezitím se někteří dospěláci vrháme do velkého balení – sundáváme nízká i vysoká lana, třídíme všechen táborový materiál.
  • Nejstarší družstvo balí hangáry na kola, všichni si svá kola čistí a pomáhají, kde je třeba.
  • Kdo zrovna nepomáhá, balí si své osobní věci.
  • Po večeři vše směřujeme k tomu, abychom mohli usednout v táborovém kruhu k závěrečnému slavnostnímu ohni.
  • To se nám po půl deváté daří, vybrané děti zapalují oheň.
  • Všichni se chytáme za ruce, vysílám signál stiskem ruky na znamení přátelství, která zde vznikla. Děti ho postupně posílají dál, signál se po mi kruhu z druhé strany vrací. A tak to má být.
  • Zpěv při kytarách prokládáme vyhlašováním a udělováním odměn. Nejprve vyhodnocujeme snažení dětí v naší celotáborové hře „Léto budiž pochváleno“. Všichni jsou spokojeni, všichni jsou na bedně.
  • Zase zpíváme a vyhlašujeme jednotlivé kategorie, nominace a držitele Samálií 2022. Letos to byla hlavní a vedlejší mužská i ženská role, více role a zvířecí role. Mnoho dětí získává Samálii vůbec poprvé, radost je velká.
  • Zase zpíváme a nakonec předáváme dětem to, na co se všichni těší asi nejvíc – nová samácká trika. Táborový kruh se postupně halí do stejnokroje.
  • Nastal čas díků – dětem, že si s námi zase nebo poprvé přijely tábor užít, všem dospělákům, že dětem věnovaly tolik energie, úsměvů a nápadů. Potlesk se nese, myslím, daleko po řece.
  • Na úplný závěr dětem ještě předáváme poslední malou vzpomínku na letošní léto – knoflíkový „zlaťákový“ přívěšek od starosty Lišky.
  • A to je vše, přátelé. Pramínek vlasů a dobrou noc.
  • Nejstarší děti se za námi vrací s prosbou, zda by mohly ještě chvíli u ohně setrvat. Nebráníme, pomáhají ukládat mladší kamarády, pak se v menší kruhu znovu scházíme u ohně a zpíváme méně známé táborové písně.
  • Jsme unaveni, ale vlastně moc rádi, že nám to děti takto neplánovaně protáhly. Bylo to příjemné zakončení celého 14- tidenního společného snažení.
  • Pak se ještě scházíme na lampárně, abychom i my zhodnotili, nasdíleli postřehy dětí, domluvili se, jak zvládneme zítřejší poslední den a přesun.
  • Ale to už je dávno dneska a moc se těšíme do postelí.
  • Dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Čtvrtek, 14. 7.

  • Dobré ráno z vylidněné základny, dobré ráno z probouzejícího se lesa.
  • Noc byla teplá, sluneční paprsky hřejí hned od rána, všichni se probouzejí s úsměvem.
  • Dáváme si „snídani v trávě“, pobalíme, uklidíme po sobě a opouštíme naše nocoviště ve stejném stavu, v jakém jsme jej nalezli. Jako zkušení táborníci.
  • Po návratu na základnu se scházíme ve skupinách, probíhá poslední velká příprava na dnešní divadelní galavečer.
  • Děti nacvičují jednotlivé scény, dodělávají kulisy, shánějí kostýmy.
  • Před obědem se zdá být hotovo.
  • Po poledním klidu usedáme v táborovém kruhu, abychom přidělili další porci zlaťáků.
  • Měšce se dětem pěkně plní.
  • Následuje program v družstvech. Trojka si vypůjčila několik nejstarších dětí, na kole se přesouvají na nedaleký Šimanov, kde sedají do lodí a plují po Nežárce zpět na základnu. Zbytek jedničky spolu s dvojkou dohrávají rozehrané turnaje v bumbácbalu a další hrách. Jednička pak na ohni vaří buřtguláš, dvojce plní Tom přání a ještě jednou zdolávají vysoké lanové překážky.
  • Je to takové odpoledne posledních šancí.
  • Před večeří se zvedá vítr, sledujeme oblohu a napjatě čekáme, co dusno jako před bouří udělá.
  • Máme štěstí, všechny bouřky nás míjejí, a tak po večeři spouštíme generální zkoušky venku, budeme hrát pod širým nebem.
  • Loučemi a reflektory nasvěcujeme jeviště, ve čtvrt na devět se ozve první zvonění, na třetí zvonění už sedí všichni nedočkaví diváci, účinkující i porota v hledišti.
  • A hned na úvod je tady velké překvapení večera. Z reprobedny se ozve známý hlas – ten, jehož jméno nese nejen dnešní galavečer, ale i celý tábor, celé naše sdružení. Z daleké Itálie jsme v živém spojení se Samem, který všem hercům přeje úspěšný divadelní večer, všem účastníkům letošního ročníku tábora jeho dobré zakončení. Je milé, že je aspoň touto cestou a na dálku s námi.
  • A pak už se na scéně střídají kočovné divadelní skupiny, diváci i herci se baví, pojetí tradičních pohádek je letos poměrně netradiční, děti to vzaly za moderní konec.
  • Porota to bude mít jako vždy těžké.
  • Poslední pohádka se dohrává na tmou obklopeném jevišti, doznívá poslední potlesk, zvedá se vítr, bude to akorát.
  • Uklízíme kulisy a rekvizity, rozdáváme druhou večeři a děti se rozcházejí do postelí.
  • Pár zájemcům, nebo lépe řečeno zájemkyním, ještě plníme přání a Tom se s nimi vydává na noční koupel do Nežárky.
  • Pak se scházíme na lampárně k dlouhému rokování nad tím, co jsme večer shlédli, nad tím komu udělit ceny Samálie 2022.
  • A jak to dopadlo? To se nechte stejně jako děti překvapit.
  • Když se i my odebíráme do chatiček, prší, hřmí, zlehka bouří, to se to bude spát.
  • Dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Středa, 13. 7.

  • Dobré táborové ráno, tak jak ho máme rádi – je cítit ranní chlad, brouzdáme se studenou ranní rosou, slunce nás ale příjemně hřeje svými paprsky.
  • Počasí jako stvořené pro poslední celodenní výlet.
  • Po snídani si děti chystají batůžky, po studenějších dnech do výbavy opět přidáváme plavky.
  • Nejstarší družstvo vyráží na kole do Jindřichova Hradce. Zpočátku jedou na náhodu, na každé křižovatce hází kostkou a podle sudé – liché volí směr. Kupodivu se jim opravdu podaří do Hradce dorazit. V městském parku si zahrají disc golf. Na cestě zpět plní zajímavé úkoly, které jim příjemně zpestří trasu.
  • Druhé družstvo nakládá lodě a balí věci na vodu, pak se na kolech přesouvá ke Stříbřeckému mostu, odkud po Nové řece plují zpět na Jemčinu.
  • Před vyloděním strhla velké lodní bitva. Žádné plavidlo však nebylo potopeno.
  • Nejmladší děti se vydávají s mnoha herními zastávkami do Kardašovy Řečice. Cukrárna je sice zavřená, ale i tak si výlet užijí.
  • Na večeři se všichni scházíme na základně, ne však na dlouho.
  • Počasí nám konečně umožní realizovat další táborovou tradici – přespání pod širým nebem mimo základnu.
  • Jednička se rychle pobalí a vyráží napřed vyznačit pro zbylá dvě družstva trasu s jednoduchými úkoly.
  • Děti z druhého a třetího družstva vytvoří dvojice, starší pomáhá zabalit věci mladšímu kamarádovi. S věcmi na přespání v přírodě jdou společně po vytýčené trase na romantické místo v nedalekém lese, kde stráví dnešní noc.
  • Tam už ne ně čekají instruktoři, děti chystají ohýnek, postupně se všichni scházejí, opékají buřtíky, při kytaře zpívají.
  • S houstnoucí tmou a přibývající únavou si děti zalézají do spacáků, poslouchají tichý zpěv a pod hvězdným nebem za svitu úplňku usínají.
  • Na základně je ticho a klid, i pár z nás, co jsme tu zbyli, brzy uléháme, abychom doplnili síly do závěrečných dnů.
  • Dobrou hvězdnou noc.

Odkaz na fotky.

Úterý, 12. 7.

  • Dobré ráno, vzhledem k dlouhému včerejšímu programu máme dnes posunutou snídani a všichni si rádi přispíme.
  • Po rychlém ranním úklidu se scházíme v táborovém kruhu, abychom rozdělili další zlaťáky – za noční slavnost čištění studánky.
  • Protože zlaťáky v naší truhlici pomalu docházejí, za to je v ní plno drahokamů, vyměňují děti 10 zlaťáků za jeden drahý kámen.
  • Když je vše spočítáno a rozděleno, vrhají se děti do dalších příprav na Samálie.
  • Ve velkém se vyrábějí a malují kulisy, všechny skupiny dopisují scénáře, některé už začínají venku na place zkoušet.
  • Děti jsou činností zaujaté, a tak jí věnujeme celé zkrácené dopoledne.
  • Po obědě a poledním klidu se opět scházíme v táborovém kruhu. Po dlouhé době mezi nás opět přichází pan starosta a mlynář v jedné osobě. Nastal čas sklizně, úroda na polích je tak bohatá, že ji lopsomasští mládenci nezvládnou sami sklidit. Ještěže na to letos nebudou sami.
  • Přesouváme se do lesa za téčko k velké strategické hře.
  • Každá skupina má svou sýpku, do které se snaží nashromáždit co nejvíce obilí. O to je mohou připravit loupežníci z jiných skupin, ale také přírodní živly – tornádo Zapi, vítr Tom, kroupy Tina. Svou úrodu naopak mohou podpořit, když se jim podaří chytit déšť Honzise.
  • Čas od času spustí dožínková kapela, to pak znamená, že můžeme sklízet i chmel na vzácných polích, kam se jinak nesmí.
  • Zásoby v sýpkách mohou děti ještě znásobit v místní krčmě, zahrají si kostky se šenkýřkou, a když ji dokáží přehodit, vše co vsadili, se jim zdvojnásobí. V opačném případě o vše přicházejí.
  • Sýpky se rychle plní, všichni se pěkně vyběháme a vyřádíme.
  • Vracíme se zpět na základnu na svačinu.
  • Máme plné sýpky, je čas obilí namlít.
  • Děti z přírodnin a ze svých těl vyrábí vantroky, aby přivedly co nejvíce vody na svůj mlýn.
  • Ten musí také nejprve vyrobit. Vše se podařilo, mlýnská kola se točí!
  • Mrkněte do naší fotogalerie.
  • Je po žních a večer nás čeká dožínková zábava – převlékáme se do tanečního, parket pod širým nebem se postupně plní tanečními páry.
  • Nejprve se v duchu letošního zaměření tábora učíme lidový tanec mazurka, navazujeme už tradičním táborovým country tancem.
  • Většina dětí si tanec užívá, mnozí se na něj celý tábor těšily, ale jako každý rok se najdou i taneční odpůrci, kteří jsou rádi, když rozdáme poštu, zakončíme dnešní den a odebíráme se do chatiček.
  • Nás na lampárně čeká spousta obilí, jdeme počítat, kolik toho děti do sýpek nanosily.
  • Vypadá to na dlouhý večer.
  • Vám přejeme dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Pondělí, 11. 7.

  • Že bychom se konečně dočkali? Po dlouhé doby na nás ráno problikávají zpoza mraků i sluneční paprsky. Je to příjemné.
  • Po snídani věnujeme zvýšené úsilí úklidu chatiček, pak se vrháme do programu v družstvech.
  • Nejmladší družstvo řádí na lanových překážkách, jednička s dvojkou nacvičují prvky softbalu v upravené verzi dle Zapiho, pak se přesouvají na naši softovou louku a hrají nefalšovaný softbal. Po úvodních rozpacích to nakonec všechny baví.
  • Odpoledne, kdy už si konečně zase užíváme teploty hodné tohoto ročního období, plníme velké přání dětí – jde se na lodě.
  • V řadách druhého i třetího družstva jsou kanoističtí nováčci, a tak se nejprve na břehu seznamujeme s materiálem, se vodáckou terminologií, nacvičujeme na sucho záběry.
  • Druhé družstvo se učí pádlovat na háčku i kormidlovat, na svačinu se vracejí spokojení a obohacení o nové dovednosti
  • V lodích je střídá třetí družstvo, které zatím na louce hrálo Kubb.
  • Dvojka pak jde lézt po vysokých lanech, trojka na lodích dopluje proti proudu až na soutok Nové řeky a Nežárky.
  • Nejstarší děti hrají turnaj v netradičních a různě modifikovaných „sportech“ – cvrnkají kuličky, hrají bowling, bumbácbal, kamjam.
  • Celé odpoledne nás hřeje sluníčko, už jsme málem zapomněli, jaká je to paráda ohřát si záda.
  • Po večeři a chvilce pro sebe děti vítají další příležitost pokročit v přípravách na Samálie.
  • Po hodině činnost přerušujeme, abychom mohli usednout do táborového kruhu a přidělit další zlaťáky za včerejší putování mezi světci.
  • Průběžné pořadí skupin se stále mění, ještě nás čeká dost her a soutěží, nic není rozhodnuto.
  • Zapalujeme další táborový oheň, zpíváme písničky, rozdáváme poštu.
  • Když se zešeří, přichází mezi nás hoch a dívka z Lopsamas, že v okolních vesnicích už mají studánky vyčištěné, ale co ta jejich? Ta je po zimě hodně zanesená. Vydáváme se tedy všichni do potemnělého lesa vyčistit studánku.
  • Děti s baterkami běhají a přinášejí z lesa lístečky – nečistoty různé bodové hodnoty. Musejí se pohybovat potichu, aby je neslyšely tajemné bytosti bdící kolem studánky.
  • S koncem hry padne úplná tma a my se ještě vydáváme roznést čistou vodu dál do lesa – do chlévů, lesů a polí, aby byla bohatá úroda, aby zachovaly sílu a hojnost.
  • Děti se musí pohybovat rozvážně – vodu nosí ve svých dlaních.
  • Tichý temný noční les zpočátku nahání dětem strach, brzy si ale všichni přivyknou a soustředí se na splnění úkolu.
  • Nikdo nehaleká, mihotající se plamínky svíček a veliký měsíc vytvářejí romantickou atmosféru.
  • Vracíme se společně do střediska, kdo chce, dá si rychle druhou večeři a dřív než leží, tak většina dětí spí.
  • I my dnes plánujeme jen v krátkosti další den a brzy děti následujeme.
  • Dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Neděle, 10. 7.

  • Nic se nemění, dobré ráno opět v teplých mikinách.
  • Už se docela těšíme na sluneční paprsky, které slibuje příští týden.
  • Dobrá nálada nám ale nechybí, vstupujeme do druhé poloviny tábora, kterou si všichni chceme užít.
  • Dopolední program probíhá v družstvech. V první části dopoledne hraje první a druhé družstvo oblíbenou hru v lese Angličani a Skoti, po přesunu zpět do tábora pak jednička střílí z praku a z pouťové vzduchovky. Dvojka spolu se třetím družstvem překonává vysokou síť, snaží se dolézt co nejdál na pružence, učí se uzlovat. Všichni dopoledne průběžně prokládají menšími hrami.
  • Po poledním klidu se ve skupinách přesouváme do táborového kruhu – na naši lopsamasskou náves.
  • Je neděle, lopsomašští vyrážejí do kostela. Jaké je ale jejich zděšení, když zjistí, že vitráže v oknech jsou poničené. Sedlák lamentuje, že nebude úroda, těhotná žena má strach o své nenarozené dítě, svobodná dívenka, že se nikdy neprovdá a babka Vajlingová? To nejspíš dostane všechny choroby světa, jestli rovnou nenastane jeho konec. To je nadělení!
  • Pan farář všechny uklidňuje, posílá je domů, že do příští neděle vše opraví.
  • Jen co odejdou, je mu jasné, že slíbil nesplnitelné.
  • Sládci, Hantilopy, obyvateté z Letožár i Všezamje – všichni slibují pomoc, přichází sv. Máří Magdaléna s plánem, jak to dokázat.
  • Skupiny se postupně vydávají na trasu, kde plní úkoly, za které získávají nové kousky vitráže.
  • U sv. Petra hledají správné klíče od jeho zámků, u sv. Medarda staví přístřešek proti dešti, do kterého se vejde celá skupina, u sv. Prokopa zkusí, co znamená „orat čertem“, sv. Antotnín testuje jejich paměť při hledání ztracených věcí, sv. Jan Nepomucký je prosí o výrobu svatozáře s pěticípými hvězdami, u sv. Jana Křtitele pantomimicky předvádějí známá česká rčení, sv. Markéta jim dá za úkol zapálit svíčku a její plamen opatrovat, dokud nedojdou do cíle.
  • Po večeři se všichni scházíme v klubovně, skupiny dávají dohromady všechny dílky vitráže, které získaly cestou od světců, jejichž svátky slavíme v letním období.
  • A společné dílo se podařilo, kostel v Lopsamasech je zachráněn, bude jej zdobit nová vitráž. To se všem, hlavně asi babce Vajlingové, uleví.
  • Čas dnešního dne se naplnil, stihli jsme toho víc než dost.
  • Druhá večeře, rychlá hygiena, netrvá dlouho a všichni oddychují ve svých postelích.
  • Dospěláci tentokrát jen krátce rokujeme a i my si přejeme brzy dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Sobota, 9. 7.

  • Budíme se do dalšího rána, které příliš letních teplot neslibuje, obloha je zatažená, ale neprší.
  • Po snídani si děti balí batůžky na další celodenní výlet. Místo plavek a ručníků přibalujeme mikiny a pláštěnky.
  • Pršet má ale až večer, držte nám palce.
  • Nejstarší družstvo volí kombinaci kolo – voda – na kolech se zastávkou v Třeboni šlapou na Rozvodí, odkud poplují po Nové řece přes Mláku a soutok s Nežárkou až na Jemčinu.
  • Druhé družstvo vyráží na jih – první zajímavou zastávku mají v Libořezích v malém leteckém muzeu, kde děti mohou nahlédnout nejen do kokpitu stíhaček MIG 21 a MIG 19. Pokračují dále na jih až k nejsevernějšímu bodu Rakouska, kde se v hraniční říčce setkají s další raritou – rakem. Cestou zpět se ještě zastaví k seznámení s orientačním během – naučí se pracovat s mapou, podle které v lese hledají kontroly.
  • Třetí družstvo dnes vyráží na kratší výlet s mnoha zastávkami – na pískovně, kde si koupou nohy a hrají v písku, ve Stráži na novém hřišti, v Plavsku ke hrám v lese.
  • Vrací se na základnu jako první a dobře udělali. Stíhají v klidu teplou sprchu. Ostatní stíhají taky sprchu, ale vlažnou vodou shůry.
  • Jak vodáci, tak starší cyklisté dojíždějí těsně před večeří mezi provazy deště. Berou to většinou s úsměvem, rychle se převlékají do suchého a postupně se všichni setkáváme u večeře, po výletě i s teplou polévkou, která všem přijde vhod.
  • Po večeři necháváme dětem delší chvilku pro sebe, pak se scházíme v klubovně, kde rozvěšujeme mokré oblečení, necháváme děti seskupit se do různě velkých skupinek ke hraní jimi vybraných stolních her. Brnkáme jim k tomu na kytaru. Je to pro všechny takový pohodový odpočinkový večer.
  • Dlouho to neprotahujeme, rozdáváme druhou večeři a odebíráme se do chatiček.
  • Nám se to naopak na lampárně trochu protáhne, chystáme pro děti další etapu, o půlnoci už máme pocit, že vidíme všechny svaté. Přitom měli přijít až zítra!
  • Dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Pátek, 8. 7.

  • Rána jsou stále chladná, nikomu se z vyhřátého pelíšku moc nechce.
  • Vítáme nový den a po snídani se scházíme ve skupinách v táborovém kruhu.
  • Udělujeme zlaťáky za pouťové křepčení, dětem se měšce hezky plní.
  • Pak je před námi další táborové tradice – vyhlášení Samálií 2022.
  • Určitě znáte ceny Thalie, Českého lva či nejslavnější americké Oskary. My na našem táboře udělujeme po slavnostním galavečeru ceny Samálie.
  • V jakých kategoriích to letos bude? A co se bude hrát? Na to děti netrpělivě čekají.
  • Přichází mezi nás postavy v kostýmech a s nápovědou krátkých monologů či dialogů děti hádají, jaké příběhy se letos budou hrát. Z nabídky tradičních dětských pohádek si skupiny vybírají pohádky O červené Karkulce, O perníkové chaloupce, O neposlušných kůzlátkách a Ošklivé káčátko.
  • Děj asi všichni známe, děti však mají za úkol zasadit jej do jihočeských kulis, může se objevit i některá z tradic, která nás provázejí celým táborem.
  • Je třeba rozdělit si role, tak aby se zapojil každý člen skupiny, začít psát scénář, vyrábět kulisy a rekvizity.
  • Po tichém rozmýšlení a zdánlivé nečinnosti to v klubovně postupně začíná ožívat, rozprostírá se tvůrčí atmosféra, všichni na něčem pracují.
  • Tuto činnost přerušuje až oběd. Děti ještě několikrát během tábora dostanou příležitost dovymyslet a začít nacvičovat svá představení – tak aby ve čtvrtek mohl proběhnout slavností herecký galavečer Samálie 2022.
  • Po poledním klidu probíhá program v družstvech – první družstvo testuje vysoké lanové překážky a zdokonaluje své vodácké dovednosti. Druhé a třetí družstvo má připravenou stopovací hru s úkoly v okolí tábora.
  • Večer zapálíme další táborový oheň, ještě před tím si ale děti chystají drobné umělecké příspěvky. Z různých koutů tábora se ozývá sborový či sólový zpět, děti pilně trénují. Opět nás nemine krátká přeháňka, ale na to už jsme letos zvyklí.
  • Nenecháme se zastrašit, oheň staví a zapalují děti z druhého družstva.
  • Naše hraní na kytary a společný zpěv prokládáme vystoupeními dětí – každé družstvo si připravilo svou píseň, někteří odvážlivci hlavně z řad nejmladších děti přispívají i sólovými písněmi. Klobouk dolů. Všechny výkony oceňujeme velkým potleskem.
  • Večer příjemně plyne, a i když se někomu nechce, znovu se postupně od nejmladších dětí rozcházíme od ohýnku do chatiček.
  • Kdo chce, dá si druhou večeři a uléháme do postelí.
  • Teda děti uléhají, my ještě na lampárně chystáme trasy a logistiku druhého celodenního výletu, který nás zítra čeká.
  • Na rozdíl od dětí jsme rádi, když můžeme jít spát.
  • Dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Čtvrtek, 7. 7.

  • Navzdory předpovědi nás ráno budí drobný déšť.
  • Včerejší trdlování se protáhlo, a tak znovu necháváme děti spát o něco déle.
  • Po snídani probíhá hloubkový úklid chatiček, není to příliš populární, ale jednou za čas nezbytné.
  • Déšť mezitím ustává, dopolední program probíhá v družstvech – hraje se kanjam, kubb a další netradiční hry, vyrábí se papírové růže.
  • Před obědem znovu začíná pršet.
  • O poledním klidu všichni odpočívají a nabírají síly do dalších soutěží o zlaťáky.
  • Už i mezi dětmi se totiž proslýchá, že na Jemčinu zavítá pouť. Všichni jsou natěšení.
  • Scházíme se v táborovém kruhu, kam za nepřeslechnutelného zvukového doprovodu přijíždí alegorický vůz, ze kterého vyskakuje rodina kolotočářů, a zve všechny děti, aby si přišly užít tradiční i netradiční pouťové atrakce.
  • Nejprve si však každý musí opatřit vstupenku opravňující k navštívení všech pouťových lákadel.
  • Děti se rozebíhají po place, každý si vybírá, kde začne a co navštíví.
  • Nachystán je strašidelný hrad – temná místnost s prvky únikové hry, střelnice – děti vzduchovkou trefují papírové růže, lochneska – na kole jezdí po kruhu a míčky se trefují do koše, Samoobslužným stanovištěm je malování na obličej, kdy děti navzájem malují své kamarády, soutěž v páce – proti členům kolotočářské rodiny. Soutěží se i v zatloukání hřebíků, chůzi na chůdách či stavění maringotek. Na čas děti přelézají vysokou lezeckou síť. Svezou se i na řetízkovém kolotoči a na autodromu – nechte si vyprávět.
  • Oblíbeným stanovištěm je cukrová vata, kterou obdrží každý návštěvník pouti.
  • Občas drobně zaprší, ale ve víru pouťového křepčení to ani nevnímáme, nebo nám to nevadí.
  • Zábavu přerušujeme svačinou, po které se dozvídáme, že na děti čeká ještě jedna zatím utajované atrakce – horská dráha.
  • Přesouváme se spolu s kočovnou rodinou k lesu k Nežárce, kde děti ve skupinách štafetově probíhají horskou dráhu. Na jejím konci získají lísteček s českými tradicemi celého roku, ke kterým se snaží správně uvést, kdy se tyto svátky slaví.
  • Kdo jich získá a správně určí více, dostane více zlaťáků.
  • Než se nám zklidní tep z horské dráhy, je tady večeře, která všem přijde vhod.
  • Po večeři znovu prší, scházíme se proto v klubovně, kde příjemně hřeje oheň z krbu, a všechny děti vám píší a malují pohledy. Snad vám začátkem příštího týdne dorazí.
  • Kdo má hotovo, hraje deskové a karetní hry, my k tomu dětem broukáme na kytaru.
  • Rozdáváme poštu, na kterou jsou děti po svátcích hodně natěšené, druhá večeře, předání služby, a postupně se od nejmladších dětí odebíráme do chatiček.
  • Základna rychle utichá, my připravujeme suchou i mokrou variantu na příští den a taky jdeme nabrat síly.
  • Dobrou noc.

Odkaz na fotky.